Včelařská konference

A na jaře, jak kvetou borůvky, tak roznášet hnilobu plodu.<


Popisuje se tento fakt plošného infekčního tlaku když kvetou borůvky, jako vysoce pravděpodobný. Prostě je to tak, že když přisuneš několik včelstev, některé získalo za pár týdnů EFB. Takže nějaké nízké hodnoty pravděpodobnosti zvýšení infekčního tlaku EFB bych vyloučil.

Lze ten mechanismus Radime roznosu EFB roji objasnit? Je snůška, včelstva jsou přisunuta ke snůšce zdravá a odvoz je s bonusem infekčního tlaku EFB. Takže jak to jako funguje? Roje do přisunutých včelstev málokdy vletí. Samozřejmě existují emigrace létavek. Nějaká pravděpodobnost tu je, ale rojí se zase jen zdravé včelstva, ne nemocná. Ovšem zase tu jsou možnosti, které ovšem nevychází časově, protože snůška z borůvek nebude zase tak dlouhodobá. Takže jak Radime to roznášení funguje, když je snůška, současná loupeživost a slídění spolu se snůškou není tak aktuální věc, do slunovratu zcela jistě...

Je to jen nedoložený názor. Ale jak jinak se může ta hniloba šířit, když původce, na rozdíl od moru plodu, vydrží bez včel jen krátkou dobu, takže nakažený roj, který uhyne na podzim, není na jaře už infekční.
Musí to být z divokých včelstev, která zimu přežijí a současně jsou nakažená. nejspíš zalétáváním nebo možní slíděním.
Nebo že by měla hniloba plodu ještě zásobárnu v nějakém jiném hmyzu než jsou včely? Svého času se cosi v tom směru tvrdilo o vosách.

Povodcov hniloby je viacero druhov,a hlavne sporulujuci bacilus alvei preziva mimo ziveho vcelstva aj niekolko rokov..

takže nakažený roj, který uhyne na podzim, není na jaře už infekční<

Tak to zcela určitě ne. To si pleteš. Hniloba je docela obšírná infekce. Má několik původců a jediný morfologický rozdíl oproti původci moru je, že tvoří katalázu, tz. původci ve stadiu nemnožení, nemají tak odolný povrch který by je chránil před oxidací. Tz. pokud je v dutině životaschopné optimum pro příškvary, koky, resp. jiné zárodky které jsou třeba v suchu, tak výdrž infekčnosti je rozhodně velmi dlouhá.

Původci hniloby včelího plodu, zdroj internet:

Melissococcus pluton, Paenibacillus alvei, Další: Bacillus laterosporus, Bacillus gracilesporus, Bacillus eurydice, Streptococcus faecalis, Streptococcus faecium, Streptococcus durans, Melissococcus pluton: G+ zašpičatělé koky /diplokoky/. Netvoří spory. Roste anaerobně, obtížně se kultivuje. Je infekční pouze pro larvy. V příškvarech přežívá tři roky. Paenibacillus alvei: G+ tyčinka 5-0,8 x 2 -5 um. Tvoří oválné spory se zbytky sporangií na pólech. Roste aerobně i anaerobně na běžných půdách. Tvoří katalázu. Tuto nemoc způsobuje směs několika mikrobů, kteří si navzájem připravují podmínky k množení.

       Nakažené larvy ztrácejí článkování, těla měknou a klesají na dno buňky, nakonec se mění v tmavohnědou kašovitou hmotu. Mladé larvy mění barvu a napětí pokožky. Hynou před zavíčkováním buněk. Příškvary lze snadno z buněk odstranit. Mezerovitý plod, včelstvo slábne. Různý zápach – podle převažujícího původce - / klihovitý, kyselý / Výskyt na jaře – vrcholí v květnu až červnu.

Aha, tak to potom jsem spekuloval blbě. Sorry.

Předpokládám, že tady aspoň běžná desinfekce funguje, 100 st C při vyvařování vosku a desinfekce dřeva běžnými činidly nebo opálením.

Předpokládám, že tady aspoň běžná desinfekce funguje, 100 st C při vyvařování vosku a desinfekce dřeva běžnými činidly nebo opálením.

***********
Na hnilobu staci 80*C ..